provocation – English–Nederlands translations

🇬🇧 en nl 🇳🇱

provocation noun

  /ˌpɹɑvəˈkeɪʃən/ , /ˌpɹɒvəˈkeɪʃən/
  • act of provoking
provocatie

provocative adjective

  /pɹəˈvɑ.kə.tɪv/ , /pɹəˈvɒk.ə.tɪv/ , /pɹəˈvɔk.ə.tɪv/ , [pɹəˈvɑ.kə.ɾɪv]
  • tending to provoke strong negative feeling
provocatief

provocating

irriterend
Wiktionary Links